Petr Chládek: „Marshallův plán pro Ukrajinu je příležitost pro celou Evropu.“
Před více než dvěma lety vznikl Ukrajinský startupový fond. Abychom si celé téma zasadili do nějakého kontextu, na jaké úrovni byla ukrajinská startupová scéna před ruskou invazí?
Se zástupci Ukrajinského startupového fondu jsme hovořili těsně poté, co vypukla ruská agrese. Fond měl před válkou nainvestováno do několika stovek startupů po celé Ukrajině – do firem v oblasti umělé inteligence, kyberbezpečnosti. Ukrajinci patří v oblasti IT dovedností vysoko. Ukrajinská startupová scéna je docela vyspělá. Velkou roli v tom hraje Světová banka, která zde investovala a motivovala ke koinvesticím ukrajinskou vládu. Ta dokonce zřídila ministerstvo pro digitalizaci – v tom jsou Ukrajinci například dál než my.
O tom, kde je ten systém teď, máme kusé zprávy. Část zaměstnanců má vojenské povinnosti. Některé firmy se v akutní fázi částečně přesunuly do Lvova a některé z nich se teď vrací.
Vy osobně vkládáte obrovskou naději na změnu do spolupráce mezi jednotlivými ekosystémy, co vás k tomu vede?
My věříme ve vyspělou Evropu, která je založená na znalostech, na lidech, kteří vytvářejí nové produkty a nové firmy, které řeší skutečné problémy. A víme, že Evropa bude silná do té míry, do jaké bude spolupracovat a navzájem se integrovat. Je to vlastně celá myšlenka evropanství. Práce JICu s firmami má mezinárodní přesah. Ty firmy musí mít globální potenciál a musí se opírat o spolupráci na všech úrovních.
A pokud víme, že v sousedních zemích jsou talentovaní lidé nebo firmy, se kterými se dá spolupracovat, musíme to dělat. Je to v zájmu našeho regionu, Česka, střední Evropy a Evropy jako takové. Spolupráce je pro nás esenciální, vždycky jsme kooperovali s ostatními a snažili jsme se vyvážet myšlenku inovačních center do ostatních krajů České republiky.
JIC má ostatně proto platformu Ynovate, ve které je zapojeno osm dalších regionů v rámci Evropy, je součástí evropské sítě inovačních center EBN.
Příští rok budeme organizovat první kongres EBN u nás, který bude částečně zaměřený na spolupráci s Ukrajinou. Chceme inovační centra z celé Evropy motivovat k tomu, aby si vytvořila partnerství i s inovačními agenturami a startupovými centry na Ukrajině. Usilovně pracujeme na tvorbě návrhu společné agendy, který bychom předložili Evropské komisi. Ta pak bude moct vytvořit finanční mechanismus, který by byl součástí budoucího „Marshallova plánu“, o kterém se teď hovoří. Když to zjednoduším: je důležité, aby se investovalo nejen do nových silnic a oprav domů, ale také do toho, co může ukrajinskou společnost posílit. Co jí může přinést nějaké bohatství a také ji přimknout více do Evropy.
Čtěte také: FIRMY Z #BRNOREGION SE SPOJILY NA POMOC UKRAJINĚ
Zmiňujete přínos pro ukrajinskou stranu. Co spolupráce přinese nám?
Jeden příklad za všechny – v tuto chvíli jednáme s ukrajinskou firmou, která z důvodu bezpečnosti potřebuje část svých výrobních nebo vývojových kapacit relokovat do střední Evropy. Je to firma z oblasti biotechnologií, která by tady měla zaměstnat několik desítek vysoce kvalifikovaných lidí v oblasti vývoje léčiv – a to jsou samozřejmě přímé dopady, které jsou pro nás důležité. Je třeba si uvědomit, že v Česku ani takové firmy nemáme.
A to samé může proběhnout v celé řadě jiných sektorů. Pokud bude „Marshallův plán pro Ukrajinu“ fungovat dobře, bude moct celá řada našich firem na Ukrajině investovat. Může to být příležitost pro naše firmy v oblasti chytrého zemědělství, firmy v oblasti čištění vod, čištění půdy, vojenství, zbrojní průmysl, oblast kyberbezpečnosti a dalších. Těch segmentů je celá řada.
Zmiňujete případ pomoci konkrétní firmě. Existuje také iniciativa SaveUAstartup. Jak dál může náš ekosystém těmto firmám pomoci?
Určitě se ještě celá řada firem bude chtít relokovat. A ve chvíli, kdy tam bude nějaký komerčně zajímavý nápad, musíme být připraveni mobilizovat místní investory, aby mohli tyto projekty zafinancovat. Ta situace se mění každým dnem, co jsme si dokázali představit v březnu, je dnes jinak. Takže důležité je především to, abychom byli připravení. A uvidíme, jak se to celé vyvine.
Samozřejmě je spolupráce za současných podmínek mnohem složitější, může ale mít současná situace i pozitivní efekt? Být urychlovačem?
Je těžké o tom hovořit, otáčet válku v příležitost je strašně bolestivý konstrukt. Nepochybně má ale Ukrajina v našich myslích úplně jinou image, než měla před půl rokem. Zvlášť pro českou populaci, pro kterou byli Ukrajinci doposud jen námezdní dělníci. Najednou si uvědomujeme, že ta země může vypadat úplně jinak. Je to jistá míra osvěty. Existují země už v západní Evropě, pobaltské země nebo třeba Polsko, které s Ukrajinou kooperují podstatně víc a dlouhodobě. My jsme v tomto ohledu liknavější, což se teď může změnit.
.jpg.aspx)
Ukrajinský startupový fond se snažil mnoho startupů zapojit do IT armády. Může tato zkušenost tamní startupový systém do budoucna upevnit?
Je to spekulace, ale obecně krizové situace člověka zocelí. Možná můžeme použít volnou analogii s izraelským systémem. Izraelská armáda má speciální jednotku, do které vybírá ty nejchytřejší lidi. A velká část izraelských startupů vzniká z této jednotky. Je tedy možné, že se něco podobného časem projeví. Nyní je ale důležité, aby si Ukrajina uhájila svobodu a možnost vyvíjet se směrem, kterým chce. A myslím, že je naší povinností je podpořit. Jako JIC nemůžeme vyvíjet zbraně nebo financovat zbrojení. Můžeme nabízet spolupráci, která můžeme mít oboustranné výhody. To je naše práce a tu dělat budeme.
Věříte tedy, že může být ukrajinský ekosystém po válce silnější?
Lidé z inovačního prostředí ať už z Evropy nebo Spojených států, se kterými se o Ukrajině bavíme, změnili na tuto zemi názor. Takže pokud bude ze strany Spojených států, Evropské komise nebo ze strany národních států napříč Evropou vůle podpořit tuto spolupráci, může to neuvěřitelně nastartovat rozvoj Ukrajiny. Může to posílit jednak tuto zemi a jednak Evropu jako celek. Přece jen jde o 40 milionů lidí, o největší zemi Evropy – pokud pomineme Rusko. Ta země má ohromnou sílu, takže se může změnit situace ekonomická i geopolitická, může se do jisté míry posunout těžiště Evropy. Některé státy z toho můžou mít obavu, ale ta by neměla bránit tomu, abychom se pokusili částečně redefinovat Evropu tak, jak ji vnímáme dnes.