Září 2008, Japonsko, krátce po osmé večer. Televizní stanice Fuji vysílá show „Chcete být milionářem?“ a konečně po letech, kdy je pořad v éteru, se jeden soutěžící vyškrábal až do finále. Zbývá odpovědět na poslední otázku za deset milionů japonských jenů. „Jaký je význam slova, od něhož je odvozeno slovo robot? Práce, člověk, mozek, nebo stroj?“ Soutěžící, mladý muž, váhá jen chvilku. Je to inženýr, technik, který s roboty běžně pracuje, a shodou dalších šťastných okolností je jeden z jeho nejbližších kolegů Čech. Někdy o velkých výhrách rozhodují malé náhody. Studio se rozsvítí vítěznou znělkou a celé Japonsko je na nohou. 

Tak jim říkej roboti!


Slovo robot je skutečně odvozeno od slova robota, tedy těžká práce anebo, pohledem historie, povinná neplacená dřina pro feudální vrchnost. Nutno ale říct, že Karel Čapek jej nevymyslel, v prvních verzích R.U.R. se umělí Rossumovi dělníci jmenovali laboři (z latinského labor, práce). Čapkovi se ale zdálo, že tento název šustí papírem a když se se svými pochybnostmi svěřil bratru Josefovi, dostalo se mu odpovědi: „Tak jim říkej roboti.“ A bylo to. 

Roboti v Čapkově hře nejsou roboti v moderním smyslu. Jsou to biologičtí tvorové, kteří jsou vytvořeni, jak sám autor ve své hře zmiňuje, chemickou cestou, a jsou tudíž k nerozeznání od živého člověka. Ve dvacátém století, v meziválečném období, kdy si průmysl a technika vydobývala čím dál větší místo v životě člověka, se zrodila představa robota-stroje, sestaveného z plechových částí vycházejících z lidské anatomie. Čapek se proti této podobě robotů ohradil v roce 1935 v textu pro Lidové noviny: „Autor nemínil poslat na svět panáky z plechu, nadívané kolečky, fotobuňkami a jinými mechanickými hejbly. Ukázalo se však, že dnešní svět nestojí o jeho vědecké roboty a že si je nahradil roboty technickými; ti jsou, jak zřejmo, pravá kost z kosti našeho věku. Svět potřeboval robotů mechanických, neboť věří ve stroje víc nežli v život; je víc fascinován technickými divy než zázrakem života.“


Slovo robot se velmi ujalo a podle dalšího autora Isaaca Asimova do jisté míry úplně nahradilo význam slov automat/automatizace. Samotná hra R.U.R., která měla premiéru v Praze v lednu 1921, se vydala na vítěznou pouť světem. Byla přeložena do více než třiceti jazyků, hrála se v New Yorku, Vídni, Berlíně, Londýně a dalších světových metropolích. Ocenil ji H. G. Wells, slavný autor Války světů a jeden z tehdejších nejvlivnějších intelektuálů. V roce 1938 se R.U.R. stala první televizní inscenací v historii science fiction, když ji jako jeden ze svých prvních dramatických počinů uvedla BBC.

Co se mne týče...

Karel Čapek psal R.U.R. ve světě, který se vzpamatovával z otřesů první světové války a zároveň čelil pandemii španělské chřipky, na kterou umíraly miliony lidí. Byla to doba, na jejímž počátku stála přeměna celé společnosti, jejích kulturních a morálních hodnot, období nazývané jako „věk stroje“. Toto složité období plné proměn vytvořilo půdu, do níž mohlo zapustit kořeny postupné odlidštění člověka, odcizení a jeho zmechanizování.
Čapek v R.U.R. rozvinul svůj nápad, který se poprvé objevuje v jeho povídce Systém, kde továrník Ripraton u svých dělníků odbourává samostatné myšlení a redukuje je na stroje. V R.U.R. Čapek nápad posunuje – humanoidní stroje získávají vlastní myšlení a likvidují civilizaci. Do svého temného dramatu tak vepsal obavy z neustále se zrychlující industrializace a klade otázku, zdali nám moderní technologie nepřerůstají přes hlavu. I to činí z dramatu starého 100 let dílo, které dodnes neztratilo nic na své aktuálnosti.

„Jsou to jen Roboti. Bez vlastní vůle. Bez vášní. Bez dějin. Bez duše." Karel Čapek. R.U.R.

Hodně štěstí, robote!

Stoleté narozeniny slova robot si během těchto měsíců připomíná celý svět, a i u nás vzniklo několik zajímavých projektů. Nakladatelství Argo vydává komiks R.U.R. a výběr sci-fi povídek Robot 100. Na trhu se objeví i publikace Robot 100 – Sto rozumů, ve které sto současných osobností z celého světa vysvětluje svůj pohled na drama R.U.R.

Nezbývá než popřát slovu, které už dávno zdomácnělo ve všech jazycích světa, všechno nejlepší.

Co ale popřát nám, civilizaci, která za posledních sto let přivedla na svět všechny ty báječné a zároveň nebezpečné technologie, které jí možná jednou přerostou přes hlavu stejně, jako Rossumovi roboti přerostli svého stvořitele? 
Otevřete Čapka a čtěte. Všechny odpovědi jsou tam.

#BRNOREGION 
Share
08. 12. 2020
Photos: Wikipedia.org, Unsplash

zůstaňme v kontaktu

Nenechte si ujít to nejdůležitější z našeho regionu! Stačí se přihlásit k newsletteru.
Odebírat
Musíte souhlasit se zpracováním obchodních podmínek.

Další články

Tyto stránky používají soubory cookies, abychom se ujistili, že získáte nejlepší zážitek na našich webových stránkách. Další informace