V Brně vzniká evropské centrum výzkumu civilizačních chorob
Stejně jako po celém světě, i v Česku lidé trpí chronickými onemocněními a poruchami, na kterých se částečně podílí znečištěné prostředí. Působení škodlivých látek na člověka je však možné zkoumat pouze v opravdu dlouhodobých a komplexních studiích. Vědci z Recetoxu (Centra pro výzkum toxických látek) proto spojili síly s lokální samosprávou a na zlepšení životních podmínek budou spolupracovat jak s obyvateli Brna, tak s úředníky, kteří mají přístup k množství zajímavých dat. Kromě Masarykovy univerzity se na projektu podílí také britská University College London nebo švýcarská ETH Zürich.
"Zajímá nás jak fyzické, neživé prostředí města, tedy to, jak vypadá doprava, zástavba, prašnost, teplota, jaké jsou tu zelené plochy, ale i to, jak se v něm lidé cítí a jak jsou zdraví," říká profesorka Jana Klánová, ředitelka centra. Od města proto Recetox získává informace o městské dopravě nebo o struktuře bytů. Další data, jako například kvalitu ovzduší, měří experti na životní prostředí sami.
Výzkumnému centru Recetox Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity se jako vůbec první výzkumné organizaci v Evropě podařilo uspět ve všech třech výzvách evropského programu Horizon 2020 určených na šíření excelence. Recetox uspěl v mezinárodní konkurenci evropských center také díky své zkušenosti s dlouhodobou studií CELSPAC, která už tři desetiletí sleduje život, vývoj a zdraví – dnes už dospělých – dětí narozených na jižní Moravě na začátku 90. let.
Jak přesně může toxické prostředí náš život ovlivnit? Například děti a dospělí, kteří bydlí blízko vinohradů (což se v našem regionu, místu vínu zaslíbeném, může stát velmi snadno), mohou být vystaveni pesticidům, jejichž účinky na člověka nejsou dosud zcela známé. Vědce budou zajímat také látky ze spalování, stavebnin, kosmetiky nebo dokonce umělého outdoorového oblečení. Řada z nich totiž může narušovat hormonální rovnováhu organismu, což může ovlivnit například plodnost a průběh těhotenství nebo také výskyt obezity, alergií a respiračních onemocnění. Kromě dopadu škodlivin budou vědci zkoumat také genetické predispozice či životní styl. To vše v „živé laboratoři”.
„Koncept živé laboratoře znamená, že děláme vědu s lidmi a pro lidi. Nabízíme jim, aby se zapojili do našeho výzkumu a poskytli nám různá data o sobě a svém životě. A tuto pomoc jim vrátíme, mají možnost se dozvědět víc o tom, čemu jsou vystaveni, jak se případně můžou chránit. Navíc mohou přinášet své vlastní podněty, nápady a starosti a motivovat nás k výzkumu nových témat,“ vysvětluje profesorka Klánová.
Základem pro práci živé laboratoře bude právě úzká spolupráce s místními obyvateli. Vědce tak nebude zajímat pouze měření přítomnosti látek v těle respondentů, ale hlavně to, jak sami vnímají své prostředí – co je trápí a v jakých podmínkách žijí. Cílem je najít společně se zástupci města a kraje způsob, jak životní prostředí zlepšit a lépe se vyhnout působení škodlivých látek.
