Satelitní televize. Navigace. Předpověď počasí. Situací v běžném životě každého z nás, kde vesmírný průmysl pomáhá, bychom našli mnoho. Patří mezi ně i výběr z bankomatu. „Všechny bankomaty jsou synchronizované přes navigační systém Galileo a GPS. Je potřeba, aby měly naprosto přesný čas. Díky tomu není možné vybrat na dvou místech zároveň,“ vysvětluje Václav Havlíček, manažer nedávno vzniklého Brno Space Cluster. Jedná se o osmnáct subjektů včetně dvanácti firem velmi pestrého zaměření, které se rozhodly spojit a zabojovat o prestižní komerční projekty.

Jako jedna entita a společně výš 

Firma z vesmírného průmyslu má průměrně asi deset lidí. Běžně pracují v rámci nekomerčních projektů pro Evropskou kosmickou agenturu. Získat zajímavou komerční zakázku je pro malou firmu téměř nemožné. A přesně to teď mění klastr. Osmnáct subjektů vystupuje jako jedna entita. „Reprezentuji klastr jako firmu, která má přes 200 zaměstnanců a která pro vesmírný průmysl udělá projekt od A do Z. Postavíme družici, část rakety včetně softwaru, zpracujeme data. Jako jedna entita jsme silnější ve vyjednávání i na zahraničních trzích,“ vysvětluje Václav Havlíček motivaci vzniku klastru.


Vesmírné firmy z #brnoregion přitom ani doposud nebyli žádní „žabaři“ – a to mimochodem ani přes fakt, že jedna ze zakládajících firem klastru, SAB Aerospace, bude do vesmíru vysílat žabí kosmonauty a zkoumat, jak se tam budou pulci vyvíjet. Zároveň v SABu vyrobili první nosič malých družic na evropskou raketu VEGA a zlevnili tak jejich cestu do vesmíru o polovinu. Podobných zářezů a perliček je mnohem víc. Jedna za všechny: díky chytrým hlavám z regionu usrkávají kosmonauti na Mezinárodní kosmické stanici ISS espresso. Na vesmírném kávovaru se podílela firmy GL Electronic. Díky klastru teď bude přibývat i mnohem větších projektů.

Brno Space Cluster: pestrý miš-maš firem a institucí 

Jen pro představu, jak (záměrně) pestré je složení Brno Space Cluster. Zmiňovaný SAB Aerospace je největší firmou v českém vesmírném průmyslu. Kromě nosičů malých družic má na kontě třeba také vývoj konstrukce pro dvoutunovou sondu PLATO nebo pro družici ROSE-L. Firma Zaitra se orientuje na umělou inteligenci pro zpracování dat z kosmu – a to jak na Zemi, tak přímo na orbitě. Inpraise systems vyvíjí pumpy a čerpadla pro satelity. „Uchladit satelit je velmi náročné, navíc musí pumpa na satelitu fungovat třeba pět let bezúdržbově,“ vysvětluje Václav Havlíček. GroundCom stojí za vývojem pozemních komunikačních stanic a platformou, která umožňuje pronajmout si komunikační stanici na druhém konci světa stejně jednoduše, jako ubytování v aplikaci Airbnb. Dalších osm firem doplňuje JIC jako strategický partner, brněnské univerzity, Hvězdárna a planetárium Brno a Regionální hospodářská komora Brno.

Popularizace je hlavně radost 

Cílem klastru přitom není jen stáhnout do #brnoregion prestižní komerční projekty – na férovku řečeno byznys. Jak vesmírný průmysl a firmy v něm porostou, bude třeba také více vzdělaných nadšenců. I proto je potřeba věnovat prostor také popularizaci a vzdělávání. To má v rámci klastru na starost právě Hvězdárna a planetárium Brno. „V dlouhodobém horizontu přináší popularizace i byznys, v tom krátkodobém je to vlastně něco, co nám dělá radost. Je úžasné vystřelit raketu do vesmíru, ale ještě lepší je jet šalinou a slyšet, jak se místní s hrdostí baví o vesmírném průmyslu v Brně,“ říká Václav Havlíček. Brno Space Cluster má přitom přesah už i do vzdělávání – na Vysokém učení technickém v Brně ve spolupráci s klastrem vzniká magisterský studijní obor Space Applications. Bude v angličtině a studovat ho tak budou moct chytré hlavy od nás i ze zahraničí.

Z chudého příbuzného sebevědomým členem ESA

Sláva z československé družice Magion dávno zapadala prachem. Do Evropské kosmické agentury jsme v roce 2008 vstupovali trochu jako chudí příbuzní. „Primárním cílem bylo, abychom alespoň zvládli dodávat vyrobené součástky velkým firmám,“ připomíná Václav Havlíček. To se dělo a děje, mezitím Česko zvládlo vyrábět vlastní funkční celky. A v současné době jsme mnohem dál. Česká republika dva roky po sobě vypsala ambiciózní misi, kterou dají dohromady čistě české firmy. Do roku 2030 by mohla od nás mohla odletět minimálně jedna s velkým vědeckým přínosem.

Jedním z kandidátů je i mise SLAVIA. Ta vyšle na oběžnou dráhu dvě družice se speciální kamerou, které na principu spektroskopie rozklíčuje složení meteoritů. „Dnes zkoumáme jen ty, které dopadnou na zem, ale těch není tolik a je těžké je najít. Myslíme si například, že některé meteory neobsahují sodík, a to je pro astronomy záhada. Měření přímo na orbitě nám může pomoct tuto záhadu objasnit,“ vysvětluje přínos mise Václav Havlíček.

Hrdost je in 

Přestože se nejedná o projekt klastru, spolupracovat na něm budou i některé jeho firmy. Výstupem z mise by mohla být v konečném důsledku i vesmírná mapa nerostných surovin. „Z toho je vidět, že umíme vymyslet a zrealizovat projekt, který nikdo jiný ve světě nedělá. Který je state of the art vědecky i velmi zajímavý technicky,“ doplňuje Václav Havlíček.

„To my v Česku ani nezvládneme postavit dálnici,“ říkáme často sebemrskačsky. Pravdou je, že právě se stavbou dálnic máme opakovaně trochu problém. Na druhou stranu zvládáme věci, které nikde jinde na světě nedokážou – a zrcadlí se to třeba právě ve vesmírném průmyslu. „Buďme hrdí na #brnoregion, nejen jako na region vína, ale i proto, že je tu spousta technologicky špičkových firem,“ uzavírá Václav Havlíček.

#BRNOREGION 
Share
11. 01. 2022

zůstaňme v kontaktu

Nenechte si ujít to nejdůležitější z našeho regionu! Stačí se přihlásit k newsletteru.
 Security code
Odeslat
Musíte souhlasit se zpracováním osobních údajů.

Další články

Nahoru