9 včelích projektů a zajímavostí, které bzučí v #brnoregion

28. července 2022
Úly ve městech, na střechách firem a institucí, chytré senzory a aplikace i výzkum včelích nemocí. A v neposlední řadě i dlouhá tradice včelaření, jejíž součástí byl i brněnský rodák Gregor Johann Mendel. To jsou včely v #brnoregion.
9 včelích projektů a zajímavostí, které bzučí v #brnoregion

Češi jsou národem včelařů, a zejména v #brnoregion se včelám daří. Dokazuje to množství inovativních projektů, které včelaření propojují se světem technologií.

Při přepočtu na počet obyvatel v České republice vychází 57,8 chovatelů včel na 10 000 lidí, což je nejvíc v celé Evropské unii. Nezaostáváme ani v počtu včelstev v poměru k rozloze země. Našich osm úlů na kilometr je třetí nejvyšší podíl v EU. (Zdroj: Evropa v datech)

Chytré úly z VUT

Jak se včelám daří? Zkušenému včelaři stačí přijít na louku a z bzukotu na místě pozná, jak se včely mají. Ale co přesně se děje v úlu, to je většinou velkou záhadou. Zjistíte to jen jeho otevřením, ale časté otevírání úlu je spíše na škodu. I proto vznikl chytrý systém ApiVčelař, vybavený váhou a senzory, které ušetří práci a čas nejen začínajícím včelařům, ale zkrátka všem včelařům s kladným vztahem k technologiím. Senzory odesílají potřebné údaje do cloudu. Včelař tak pohledem do mobilu nebo počítače pozná, že jsou úly poškozené či ukradené, roj odletěl nebo že včely hladoví. A to okamžitě, ne až při návštěvě včelnice.

„Při velkém poryvu větru spadly na včelnici úly. Včelař by to prakticky nezjistil, ale váhy v aplikaci najednou ukazovaly nulu. Dojel tam, našel popadané úly a po několika hodinách dal vše v pořádku. Bez aplikace by to zjistil třeba po týdnu, a to už by bylo pozdě,“ popisuje zkušenosti jednoho z včelařů Petr Sadovský, který působí na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií VUT. Sadovský je společně s Jakubem Podivínským autorem konstrukce univerzální pro jakýkoliv typ a rozměr úlu.

Mendel byl včelař

Osoba Petra Sadovského je spojena i s Mendelovým včelínem v Brně, který pomáhal oživit. Včelín s patnácti úly si v roce 1871 nechal podle svého návrhu postavit Johann Gregor Mendel, který byl mimo jiné právě také vášnivým včelařem. Včelín koncem 20. století zchátral a zarostl, ale od roku 2002 byl postupně rekonstruován.


Po Mendelovi je pojmenován i včelín Mendelín, který byl na počest 200 let uplynulých od Mendelova narození nainstalován na střechu Českého rozhlasu Brno.

Zachraňte včely

Včelí úly nenajdete jen na budově Českého rozhlasu, ale i na střechách a pozemcích dalších institucí a firem. I když se zdá, že v #brnoregion je včel dostatek, na celosvětový úbytek opylovačů zareagovala společnost EPRIN iniciativou Zachraňte včely.

Společnost zabývající se robotikou a automatizací se pyšní tím, že snad jako jedna z prvních technických firem vysadila vlastní včelstva. Pomáhá v tom i dalším, a tak včelstvo z EPRINu najdete i v ostrovačickém areálu firmy ATJ special.

Myšlenka projektu Zachraňte včely vznikla v hlavě Zdeňka Sedláka, jednatele společnosti, který následně absolvoval včelařskou školu a v současné době se o včelstva stará. A jaké reklamní dárky dávají zástupci společnosti EPRIN svým klientům a partnerům? To nejspíš uhodnete snadno.

Včely na střechách

Iniciativa Zachraňte včely inspirovala i brněnský Hotel Internacional, který by v budoucnu chtěl vlastním chovem včel pokrýt veškerou svou spotřebu medu.

Pozadu v městském chovu včel nezůstává ani Jihomoravský kraj, který vlastní med ze střechy krajského úřadu využívá k propagačním účelům. Podobně tak i radnice v Kyjově.

Městský med bývá dokonce chutnější, protože včely ve městě najdou pestřejší skladbu květin než v zemědělské krajině. Jestli je to skutečně tak, můžete zjistit když ochutnáte med od Včelaříme. Právě ten sbírají včely chované na jedné brněnské zahradě a na brněnských střechách v blízkosti ploch městské zeleně.

Ajťáci ve službách včelí královny

Vrátíme se ale ještě k chytrým technologiím. Na ně vsadil i brněnský startup Forsage, který vyvíjí senzory do včelích úlů. Ty sbírají data o vlhkosti, teplotě a váze. Včelař pak vidí v reálném čase na počítači nebo v telefonu co se přesně v úlu právě děje. Bez zásahu do úlu zjistí, jaký je váhový přírůstek medu, úbytek zásob, zda jsou včely ve stresu nebo zda se prostě neděje něco neobvyklého.

Vedle vývoje senzorů a vah pro včelaře se Forsage věnuje v rámci neziskovky Forsage ECO také osvětě v oblasti včelařství a včelímu výzkumu. „Podáváme pomocnou ruku i těm, kteří o pořízení včel uvažují. Ať už bezplatnými materiály v sekci kurzů na webu www.forsage.eco nebo třeba video seriálem Včelařský rok na našem YouTube,“ říká Soňa Parke, projektová a PR manažerka.

Přístroj na diagnostiku včel

Jednou z nejzávažnějších onemocnění včel je hniloba včelího plodu. Bakteriální nákaza se v úlu a mezi úly šíří rok až dva a včelař jen stěží pozná, že je něco v nepořádku. Nemoc nelze léčit a jedinou obranou je spálení celého úlu. Při včasném rozpoznání nákazy mohou včelaři zachránit alespoň blízké úly, do kterých se nákaza ještě nerozšířila.

Včasné diagnostice pomůže přístroj, který vyvinuli biochemici ve výzkumném centru CEITEC. „Běžně se na potvrzení výskytu bakterií ve vzorku čeká několik hodin až dní, naše přístroje to dokážou během desítek minut,“ vysvětluje Zdeněk Farka z výzkumné skupiny, která se věnuje vývoji biosenzorů pro rozpoznávání různých látek.

Včely na univerzitě

Další včelí výzkumy i samotná výuka týkající se včel a včelaření probíhají na Agronomické fakulty Mendelovy univerzity. Oddělení včelařství na Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství nabízí výuku předmětů Včelařství a několika navazujících disciplín jako Technologie včelích produktů nebo Ekologie opylovatelů. Ta se věnuje nejen chovu včel, ale také ekologii a významu čmeláků a samotářských včel. Navíc díky včelínu přímo v areálu univerzity se studenti dostanou ke včelám opravdu blízko.

Kdo nevčelaří, čmelaří

Víte, že včely nerozenají červenou barvu, a tak nelétají na červené květy? To nedělá problém dalším opylovačům, například čmelákům, stejně jako úzké květy, se kterými si včely neporadí. Včely zkrátka nejsou jedinými opylovači a je potřeba podporovat i další druhy. Chov čmeláka je navíc podstatně jednodušší. Netrpí tak často nemocemi jako včely a získání čmelstva také není nic těžkého. A to i díky projektu Český čmelák, za kterým stojí Výzkumný ústav pícninářský v Troubsku. Ústav provozuje nejstarší a největší laboratorní chov čmeláků v Česku, navíc jako v jediném chovu v zemi si tam můžete pořídit hnízda českého čmeláka zemního do svého čmelína.

Tip na výlet nakonec

Chcete se dozvědět o včelách víc a neznáte žádné včelaře? Pak se vydejte do obce Vavřinec, kde vás rádi uvítají v malém Muzeu včelařství Moravského krasu.

Podobné články

Brněnské inovace v zahraničním tisku. Co bylo hlavními tématy v roce 2023?
19. dubna 2024
Brněnské inovace v zahraničním tisku. Co bylo hlavními tématy v roce 2023?
V roce 2023 zahraniční média v souvislosti s výzkumem, inovacemi a technologiemi v #brnoregion nejčastěji publikovala zprávy o vědě, jihomoravských univerzitách a studiích, které prováděly. Mezi hlavní kauzy a události sledovaného období se také zařadil veletrh International Defence and Security Technologies Fair, pivní miniroboti BeerBots vědců z VUT v Brně nebo projekty společnosti Honeywell v oblasti aerospace. Vyplývá to z analýzy společnosti Mediaboard.
[idnes.cz] Brno jako líheň herních skvostů. Počet vývojářů může šplhat až na tři tisíce
2. dubna 2024
[idnes.cz] Brno jako líheň herních skvostů. Počet vývojářů může šplhat až na tři tisíce
Jihomoravská metropole má skvěle našlápnuto stát se jedním z největších center herního průmyslu v Evropě. Přispívají k tomu také nová studia vznikající v poslední době. V regionu přibývají až stovky nových pracovních míst. Trend podporují tamní vysoké i střední školy.